ŽIVOTASMYSL

Lež se plíživě etablovala jako tolerovaný komunikační prostředek. Přináší rozpad demokracie a směřování k diktatuře nejen ve společnosti, ale i v partnerských vztazích. Pravda bolí, ale bez ní přestává existovat zázemí, jistota, důvěra, pocit smyslu a láska sama.

Netradiční praktické inspirace pro zvládání těžkých životních situací. Posluchači budou mít příležitost k hluboké introspekci, odhalení silných základů své osobnosti, jejích slabin a možností zlepšení. Budeme se společně věnovat krizím ztrácení životního smyslu, rozpadu vztahů, vyhoření, sebedestrukce a agresivity. Odkryjeme jejich příčiny a probereme možnosti úzdravy.

Zamyšlení nad stavem mezilidských vztahů, přehled nemocí lásky, cesty k uzdravení. Zasaženy jsou partnerské, rodinné, přátelské i pracovní vztahy. Láska je božská entita, v hrubě materialistickém světě pro ni není místo, ztrácí své světlo.

Slepá ulička egocentrismu. Přestali jsme vnímat ostatní lidi, přírodu, svět. Zbožštění materiálních hodnot nám otrávilo duši. Kult sebelásky byl nebezpečně pochopen a realizován. Nikoliv neustálé naplňování vlastních potřeb, ale štědrost a ochota k oběti jsou kvalitami charakteru, které vedou ke skutečnému štěstí. Bez soucítění, spolupráce a ohleduplnosti pracujeme na svém zániku. Inspirace pro nápravu, náčrt možných pozitivních změn.

Úzkosti, deprese, pocity bezmocnosti nabízí možnost skrýt se v nemoci před odpovědností za svět i za výsledky svého života. Jejich léčba se musí opírat o hlubokou sondu do životního příběhu a nalezení osobního poslání člověka na tomto světě. Skutečná spiritualita jako světlo, které vyzařují příznivci naděje. Změkčilost se projevuje tím, že se bojíme krátké i delší budoucnosti a stále se zabýváme bezvýchodností katastrof, které ještě nenastaly. Inspirace k překonávání tohoto nebezpečného naladění.

Nezdary, prohry a selhání jsou výzvou k pozitivní změně, nikoli k zoufalství a skepsi. Požadavky na dokonalost a ideální stav věcí jsou v pořádku potud, pokud je vnímáme jako hypotetické konstrukty. Vyžadování naprosté bezchybnosti po blízkých či spolupracujích může přerůst v psychické týrání. Stejné požadavky kladené na sebe samého vedou k obsesím, depresi, sebedestrukci. Vítejme své chyby a selhání, můžeme se skrze ně polepšit.

Úvaha o morální integritě osobnosti, zbabělosti a ničivých dopadech protektivní výchovy. Přísloví skrývá výčet vlastností, které nám neslouží ke cti: alibismus jako vyhýbání se odpovědnosti, nedostatek soucitu, egocentrismus. Význam vzájemné podpory a odvahy pomoci tam, kde je třeba. Pojednání o širokém kontextu souvislostí a dopadů zbabělého jednání.

Nebezpečí hledání snadných cest. Lenost jako následek blahobytu a konjunktury. Neochota k zátěži, nedůslednost, prokrastinace, zbabělost a další zdroje pohodlnosti, které činí člověka povrchním a bezvýznamným. Apel na rodiče, kteří umetají potomkům cestičky a tím je invalidizují. Možnosti prožití plnějšího a kvalitnějšího osobního příběhu za pomoci pevné vůle, otužilosti vůči bolesti, píle a ochoty ke službě i oběti.

Degenerace úrovně stravování i vaření v rodinách přináší ztrátu blízkosti, vřelosti, nedostatek sdílení, nezájem o druhé, obezitu, poruchy příjmu potravy. Kouzlo rodinného stolu, pěkného stolování i společného vaření. Rodinní mistři pokrmů jako zdroj lásky a síly k překonávání problémů. Magie lásky k ušlechtilému jídlu jako zrcadlo vztahu k životu. Smysl pro míru a radost ze soužití. Harmonizace jídelních návyků v páru, od askeze ke smyslnosti.

Kult neomezené osobní svobody ve světě bez soucitu a jeho ničivé následky na oblast ušlechtilých hodnot a bezpečí lidstva. Nástrahy úspěchu a popularity, sebeklam neomylnosti či spasitelský blud. Tenká hranice mezi zdravým sebevědomím a pýchou. Potřeba citlivých, ale pravdivých zpětných vazeb ve vztazích a v komunikaci. Pády z vrcholu, útěky do závislostí před neúspěchem. Pokora a skromnost jako snadno dosažitelná ochrana před ztrátou úcty. Co si počít s pyšným protějškem?